Podzimní soustředění očima školní psycholožky

Jednou z nejoblíbenějších a mnohdy toužebně očekávaných akcí školního roku je na naší škole bezesporu týdenní soustředění. Do roka se konají dvě – jedno na jaře a jedno na podzim – vždy v lůně přírody stranou od civilizace; a mezi studentkami i učiteli se o něm mluví už několik týdnů dopředu. 

Letošní podzimní pobyt v Orlických horách spojovalo téma Afrika. Na programu byla řada tradičních a oblíbených aktivit jako je středeční celodenní výlet a čtvrteční Velkohra: tentokrát se hustý zalesněný terén kousek od naší chalupy proměnil v africké Safari plné vzácných ale i nebezpečných druhů zvířat (tygrů, hadů a pak také takových šelem, jako je neústupný zprávce Národního parku), na kraji území se čile obchodovalo, posílalo do vězení a léčilo v nemocnici (bohužel tygrovu vyvrknutou tlapku se na místě vyléčit nepodařilo a bylo nutné zajistit odvoz paní učitelky do nemocnice). Nechyběla ani místní měna, tentokrát nesoucí příznačné označení Makaly, kterou dívky získávaly za své hezké chování, řádné plnění povinností i za skutky pomoci druhým. Souhrnný výtěžek jde na podporu indického chlapce Pušparaje, kterému je v rámci projektu Adopce na dálku financován další rok studia.

Kromě toho však byly na pořadu také události dosud (nebo přinejmenším už dlouho ne) nevídané; například úterní návštěva Lanového centra v Deštném, která nás pro příštích několik dní jaksepatří fyzicky odrovnala, přehlídka afrických tanců v podání tvořivých a půvabně nastrojených studentek, a také návštěva polorozbořeného kostela, která se stala chvilkou pro tiché spočinutí a rozjímání.

Pro mě jako pro člena učitelského sboru nebo ještě přesněji součásti té dospělejší a tedy i zodpovědnější části osazenstva znamenalo tohle všechno spolu s podílem na zajišťování chodu celé akce poměrně velkou zátěž. Pamatuju se, že první noc po soustředění jsem spala třináct hodin v kuse.

Na druhou stranu byla vynaložená námaha vyvážena hromadou zážitků, spoustou legrace, povznášejícíh výhledů z orlickohorských úbočí a hřebenů; pocity vděčnosti za důvěru, projevovanou mi během rozhovorů, a také radost z účasti na něčem, co nějak přesahuje moji osamělou existenci a moje všednodenní bytí. Radost z toho, být součástí něčeho většího.

 

Související články:
20. výročí školy (03.11.2010)
Harmonogram náhradních programů ve dnech 21. – 30. 6. 2010 (17.06.2010)
Noc ve škole (18.03.2010)
Kouzelná flétna (10.03.2010)
Veselé vánoční hody (13.11.2009)

Certifikáty IES

Naše škola je mezinárodně certifikovanou instítucí u International educational society, London. Naše studentky tak mohou získat i mezinárodní certifikát. 

Co je mezinárodní certifikát IES?
Jednoduše řečeno, je to dokument, který Vám může pomoci při získávání zaměstnání (v ČR i v zahraničí) .

K čemu mi bude certifikát IES?
Když ho přiložíte k vysvědčení nebo diplomu a ukážete zaměstnavateli nebo někomu na vyšším typu školy, tak zvýší vaši šanci na úspěch.

Kde můžu certifikát IES použít?
V ČR nebo v cizině, ve státní i soukromé instituci nebo firmě, případně u přijímaček další školu.

Jak dlouho certifikát platí?
Certifikát platí pořád. Když ho získáte letos, můžete ho použít i za 5, 10 nebo více let. Certifikát Vám zkrátka může prokázat dobrou službu po celý Váš produktivní život.

Jak certifikát IES vypadá? Co je na něm uvedeno?
Je na něm samozřejmě jméno a datum narození držitele a také název školy a ukončený studijní obor. Velmi důležitým údajem je rating, což je v podstatě známka, kterou IES certifikované škole udělila. Certifikát je vytištěn na křídovém papíře, obsahuje potřebné ochranné prvky i pečeť se zlatou ražbou a je vložen do lakovaného, pevného obalu.

Jak mohu certifikát získat?
Stačí prospět na stanovené úrovni u závěrečných zkoušek.

Budu muset za certifikát platit?
Ne. vydání certifikátu (cca 1000 Kč) hradí svým studentkám škola.

Více informací naleznete na www.iescertifikat.cz.

 

Kterého předmětu se bojíte nejvíce? 

Matematika (Počet hlasů: 45)
(48.91 %)
Zdravověda (Počet hlasů: 19)
(20.65 %)
Rodinná výchova (Počet hlasů: 2)
(2.17 %)
Čeština (Počet hlasů: 3)
(3.26 %)
Vaření (Počet hlasů: 6)
(6.52 %)
Šití (Počet hlasů: 7)
(7.61 %)
Křesťanská výchova (Počet hlasů: 10)
(10.87 %)

Celkem hlasovalo: 92 

 

Ocenění školy

Dlouholetá snaha naší školy o zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání handicapovaných a sociálně znevýhodněných žáků byla korunována úspěchem.

Dne 22.4. 2009 byla naše škola oceněna medailí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prvního stupně za zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání handicapovaných a sociálně znevýhodněných žáků.

 

 

Evropské setkání církevních středních škol v Coimbře, Portugalsko

Na konferenci v Coimbře reprezentovaly naši školu tyto studentky: Gábina Mannová, Irena Kulhawiková, Lucie Pavlová a paní učitelka Ludvíková. A nutno podotknout, že úspěšně. Konference začala v neděli večer příjezdem zástupců ze šestnácti zemí (Itálie, Lucembursko, Belgie, Rakousko, Německo, Řecko, Baskytsko, Slovinsko, Mačarsko, Polsko, Česká republika, Litva, Velká Británie, Finsko, Švédsko a Portugalsko) a následným rozdělením do rodin.Následující den, který se odehrával ve znamení neustáleho čekání na něco, jsme si prohlédli park a okolí řeky Mondego a zúčastnili se slavnostního zahájení v sále školy a oficiálního focení všech účastníků. Večeře byla sestavena ze specialit jednotlivých účastnických zemí. V úterý dopoledne si studenti prohlíželi školu, která je pozoruhodná tím, že zahrnuje jesle, mateřskou školu, základní a střední školu, takže je možné vstoupit do této školy v pouhých dvou měsících a opustit ji po maturitě v osmnácti letech. Učitelé se zabývali problematikou vztahu školy a rodiny. Následovala slavnostní mše svatá a koncert studentů. Odpoledne byli všichni účastníci konference přijati na radnici starobylého města Coimbry. Večer si všichni prohlédli centrum města. Středa byla věnována celodennímu výletu. Navštívili jsme klášter Batalha, který je pod patronací UNESCO, poutní místo Fatima, přímořské městečko Nazaré, kde jsme mohli smočit špičky prstů v Atlantickém oceánu. Výlet jsme uzavřeli prohlídkou malé místní sklárny. Večer si česká výprava náležitě užila. S heslem „parná letní noc v Portugalsku“ jsme se vyrazili fotit k malým palmičkám a abychom zůstali věrni heslu, svlékli jsme se v té zimě do ktrátkých rukávů, vyhrnuli si kalhoty a snažili se působit dojmem, jaké je nám horko. Fotografování pod palmami jsme završili pořádnou porcí zmrzliny a oblékli si zpět své huňaté svetry a bundy. Ve čtvrtek pokračovala pedagogická konference, studenti chodili v malých skupinkách po třídách a představovali své země. Naše skupinka si zajistila úspěch nejen sličnými studentkami, ale také jeji strhujícím podáním české národní hymny. Následovala prohlídka biologického muzea, kde jsme obdivovali všemožná vycpaná zvířata a pak jsme vstoupili do „Portugalska malých lidí“. Jedná se o park se zmenšenými replikami významných staveb, které je možné najít po celém Portugalsku i v bývalých portugalských koloniích. Večerní žákovský koncert v kavárně uzavíral čtvrteční den.V pátek jsme navštívili botanickou zahradu, universitu, která patří k nejstarším v Evropě a odpoledne jsme měli vyhrazené v obrovském nákupním centru Dolce Vita (= Sladký život). Po sobotním odpočinkovém dopoledni následoval typický portugalský oběd, což znamenalo zelnou polévku a luštěniny s plátky uzenin. Studenti ze zůčastnili kvízu o Portugalsku a následoval závěrečný program, kdy každá z účastnických zemí předvedla svůj nastudovaný program. Nutno podotknout, že se taneční kreace našich zástupkyň na téma volba mezi dobrem a zlem setkala s bouřlivým potleskem. Večer patřil závěrečnému rautu a koncertu portugalských vyučujících. V neděli ráno jsme ještě zamávali Coimbře a ujížděli jsme domů.Na závěr musím dodat, že všechny tři studentky výborně reprezentovaly naší školu, potažmo Českou republiku, svým přátelským chováním, trpělivostí s nedokonalou organizací a velmi profesionálním závěrečným vystoupením.Příští setkání evropských cirkevních škol se bude konat v polské Varšavě. Doufáme, že budeme mít možnost se také zúčastnit.