MUDr. Tomáš Šebek v naší škole

V Dívčí škole proběhlo setkání se zajímavým člověkem – operoval v bojových podmínkách afghánské bojovníky i jejich oběti…..


MUDr.Tomáš Šebek (*1977)

Debutoval svojí první tříselnou kýlou v říjnu 2002 na chirurgickém oddělení Nemocnice Hořovice (nemocnice u lesa) kam nastoupil po studiích na 1.lékařské fakultě UK. Při státnici z chirurgie odpřisáhl, že se tomuto oboru nikdy věnovat nebude. První atestaci z chirurgie získal v roce 2005, když zkušební komisi odpřisáhl, že se nikdy nebude věnovat traumatologii. Jelikož to systém vzdělávání lékařů umožnil, v roce 2008 nemusel přísahat, aby získal specializační způsobilost v oboru chirurgie a stal se alespoň formálně plnohodnotným dvou atestovaným chirurgem dle tehdejšího systému. Nesčetněkrát musel přísahat, že jím skutečně je.

V říjnu 2010 odjel na svou první tříměsíční misi s Lékaři bez hranic na jím domnělé Tahiti, ze kterého se nakonec vyklubalo Haiti. Kdysi svému zeměpísaři na Akademickém gymnáziu Štěpánská něco odpřísáhl…Po návratu odjel s rodinou na rok do Irska. Puzen výčitkami neúplného vzdělání doslova složil před zkušební komisí v prosinci 2011 evropskou druhou atestaci z chirurgie. A už zase tam musel přisahat…pod přezdívkou “terminátor“, kterou byl titulován zemským referentem pro spondylochirurgii, se na Národní spinální jednotce v Mater Misericordiae University Hospital v Dublinu pokoušel rozložit irský zdravotní systém zevnitř. Za odměnu mu byla v dubnu 2012 velice narychlo umožněna druhá, dvouměsíční mise s Lékaři bez hranic na Haiti. Pod přísahou zemským traumatologickým referentům, že se už do Irska nevrátí, mu dva konzultanti vystavili velice pozitivní doporučující dopisy pro samostatnou práci v traumacentru kdekoli na světě mimo Irsko.

Tento glejt jistě zúročí v Nemocnici Na Františku v Praze (nemocnice na břehu), kam v lednu 2013 nastoupil na chirurgii, aby jej tamní vedení záhy a s velkou radostí uvolnilo na jeho dosud třetí misi s Lékaři bez hranic na 7 podzimních týdnů do Trauma Center Kunduz v severním Afganistánu, protože alespoň Lékařům bez hranic nemusel přísahat, pravděpodobně minimálně ještě čtvrtou misi stihne… stalo se tak v dubnu 2015.

Tomáš má hodnou ženu a dvě děti a mezi jeho koníčky patří různé variace přísah.

Seznam oborů

V tomto článku najdete seznam oborů otevíraných pro školní rok 2015/2016.

Pečovatelské služby – předpokládáme přijetí 22 uchazečů.
Tento obor je více studijně zaměřen.
Praktická škola dvouletá – předpokládáme přijetí 12 uchazečů.
Tento obor je méně náročný a je určen především pro absolventky zvláštních škol.
Více o těchto oborech si přečtěte zde.

Čím je naše škola jiná

Pokud bych měl jen telegraficky shrnout, čím je naše škola jiná, sdělil bych následující:

1) je přednostně otevřena žákyním nestudijního typu, dívkám z nefunkčního či problematického rodinného     zázemí, z dětských domovů a diagnostických ústavů, dívkám s mentálním či tělesným handicapem. Integrace u nás není prázdným pojmem (letos z 52 studentek – tři studentky na vozíčku, další nevidomá, minimálně dvě mají zkušenost se zneužíváním od ostatních členů rodiny, dvě akutně řeší střechu nad hlavou, u dalších se v jejich domácím prostředí vyskytují tvrdé drogy, se třemi pracujeme na oddlužení, další se pohybují na hranici anorexie…)

2) na druhou stranu – po dvou letech studia mají absolventky zaručen profesionální start – s osvědčeními Pracovník v sociálních službách (Pečovatelka), Všeobecný sanitář, Pečovatelka o děti od tří do patnácti let, Hospodyně a Kuchařské práce si nachází práci snadno, obvykle i s ubytováním

3) kromě klasického učitelského ansámblu je dívkám k dispozici „vlastní“, tedy školní psycholog, sociální pracovník, speciální pedagog uvolněný pro individuální doprovázení studentek učebním procesem, samozřejmostí je zapojení asistentů pedagoga – tedy se snažíme o individuální přístup opravdově, neformálně (zhruba čtyřem studentkám je k dispozici jeden dospělý, ve třídě bývá kolem deseti studentek)

4) jsme škola rodinného typu – včetně toho, že si děvčata sama školu uklízejí, sama si vaří….

5) stejně tak ubytování – v bytě areálu školy, i zde si dívky vaří, uklízí, případně perou…..

6) technické vybavení je na nadstandardní úrovni – na každých třináct studentek připadá interaktivní tabule s dataprojektorem, odborný výcvik první pomoci probíhá na elektronickém resustitačním trenažeru, cvičná kuchyně je vybavena pomůckami umožnujícími praktickou výuku handicapovaných studentek…..

7) nejsme jen škola – studentky i absolventky doprovázíme při hledání zaměstnání, asistujeme při řešení jejich sociální situace včetně bydlení, komunikace s úřady (některé šatíme, některé živíme….)

8) mimoškolní činnost – včetně kroužku včelařského, vinařského a zahradnického…

9) vzděláváme i dospělé – muže i ženy v rekvalifikačních kurzech (odděleně od školní výuky) z úřadů práce nebo ohrožené nezaměstnaností, za loňský rok jsme zrekvalifikovali takřka tři sta dospělých

10) a trochu pozlátka nakonec – jsme nositeli nejvyššího ocenění ve školském resortu u nás – medaile ministra školství 1. stupně, dvakrát jsme reprezentovali ČR při setkáních zástupců středních škol členských zemí EU (v Lucembursku a Portugalsku), jsme nejstarší církevní školou v ČR – působíme od 1.9.1990

11) už několik let máme po přijímačkách plno, většina dívek je bez vyznání – na víru či konfesi se při přijímání ani během studia neptáme

12) školné nevybíráme

Luboš Hošek, říďa